ACRESIA

Německý soud nařídil poskytovateli energií, aby se zdržel používání dvou protiprávních ustanovení ve svých všeobecných obchodních podmínkách v rozporu s čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR a čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

Žalobcem v této věci je Organizace na ochranu spotřebitelů podle německého práva. Žalovaným je německý dodavatel energie a plynu, který je za účelem snížení rizika platební neschopnosti ve smluvním vztahu se společností SCHUFA Holding AG a další ratingovou agenturou (dále jen "úvěrové agentury"). Tato smlouva předpokládá, že kdykoli zájemce o uzavření smlouvy o poskytování energií podá žádost na internetovém formuláři žalované společnosti, zašle společnost základní informace o zájemcích úvěrovým agenturám, které o nich vypočítají úvěrové skóre, a obdrží informace o ekonomických rizicích spojených s těmito osobami.

Žalobce si přečetl všeobecné obchodní podmínky na internetových stránkách společnosti a v části "Ochrana osobních údajů, informace o bonitě" - "Předávání údajů SCHUFA a jiné agentuře", kde bylo uvedeno, že společnost předává údaje shromážděné v žádosti o uzavření, realizaci a ukončení smlouvy a údaje o mimosmluvním chování úvěrovým agenturám, a to na základě čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR a čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

Žalobce považoval předávání tzv. pozitivních údajů o realizaci a ukončení smlouvy za nezákonné a v prosinci 2020 to společnosti v dopise nařídil a požádal ji, aby tyto doložky přestala používat. Podle jeho názoru nebylo předávání těchto údajů odůvodněno žádným z právních základů podle čl. 6 odst. 1 GDPR. Žalobce nejprve podal žalobu k Zemskému soudu v Darmstadtu, který dospěl k závěru, že není příslušný k projednání věci, a postoupil ji Zemskému soudu ve Frankfurtu nad Mohanem (Landgericht Frankfurt am Main, LG). Žalobce požadoval, aby soud žalovanému uložil, aby se zdržel dalšího porušování předpisů a nepoužíval sporná ustanovení ve svých obchodních podmínkách ve spotřebitelských smlouvách na dodávky energií.

Společnost ve svých vyjádřeních namítala, že žaloba by měla být zamítnuta, a to již z toho důvodu, že žalobce nebyl oprávněn podat žalobu k soudu a že žaloba je nedůvodná. Dále žalovaná tvrdila, že obsah podmínek představuje pouhé upozornění na ochranu soukromí, jehož obsah není závazný.

Stanovisko

V první řadě soud oproti názoru žalovaného rozhodl, že žalobce je jako organizace na ochranu spotřebitelů podle § 3 odst. 1 bodu 1 německého zákona UklaG legitimován k podání žaloby podle čl. 80 odst. 1 GDPR a čl. 80 odst. 2 GDPR. Rovněž soud s odkazem na věc C-319/20 SDEU upřesnil, že čl. 80 odst. 2 GDPR nepředpokládá existenci konkrétního porušení práva na ochranu údajů, ale postačí, že předmětné zpracování mohlo porušit práva identifikovaných nebo identifikovatelných subjektů údajů - v tomto případě všech, kteří po roce 2019 uzavřeli s žalovanou společností smlouvu o dodávkách energií přijetím sporných podmínek. Rovněž soud konstatoval, že k otevřenému osobnímu rozsahu čl. 80 odst. 2 GDPR postačuje, že porušení práva na ochranu spotřebitele, v tomto případě obchodních podmínek žalované společnosti, jde ruku v ruce s porušením GDPR. Soud měl tedy za to, že všechny požadavky čl. 80 odst. 1 GDPR a čl. 80 odst. 2 GDPR byly splněny.

Pokud jde o obsah obchodních podmínek, soud nejprve uvážil, že předmětná ustanovení představují konkretizaci předmětu smlouvy, jak je objasněn v jiném ustanovení obchodních podmínek, takže průměrný spotřebitel chápe tato ustanovení jako politiku ochrany osobních údajů, a nikoliv jako pouhé upozornění, jak uvádí žalovaná společnost.

Soud dále zjišťoval, zda obsah doložek představuje nepřiměřené znevýhodnění spotřebitele podle německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB), které je dáno, pokud se strana významným způsobem odchýlí od normy chránící spotřebitele. Soud přitom posuzoval, zda se žalovaná společnost významným způsobem odchýlila od povinnosti podle čl. 6 odst. 1 GDPR, tedy zda předání "pozitivních" údajů úvěrovým agenturám žalovanou mohlo být založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR nebo na čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.

Poté, co soud objasnil, že údaje týkající se plnění a ukončení smlouvy nelze považovat za "negativní" údaje, tedy nikoliv za údaje relevantní pro úvěrování, měl za to, že předání takových údajů se nemůže opírat o čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR. Soud totiž nemohl zjistit, jak by předání takových údajů agentuře pro hodnocení úvěruschopnosti bylo nezbytné pro plnění již uzavřené smlouvy mezi dodavatelem energií a spotřebitelem.

Soud dále zvažoval, zda lze zpracování pro jiné účely založit na čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR. Za tímto účelem by předání pozitivních údajů muselo být nezbytné pro ochranu oprávněného zájmu správce nebo třetí strany, pokud nad nimi nepřevažují práva a zájmy subjektu údajů. V daném případě soud rozhodl, že nelze a priori vyloučit, že by pozitivní údaje o osobě mohly být použity pro účely úvěrového scoringu. Soud však upřesnil, že je na úvěrové agentuře, aby prokázala, do jaké míry jsou tyto údaje nezbytné pro účely úvěrového scoringu podle § 31 BDSG. V daném případě soud konstatoval, že jednak žalovaná společnost jasně nevymezila, které údaje o realizaci a ukončení smlouvy budou předávány, a rovněž neuvedla důvody pro předávání těchto údajů, což rovněž naznačuje, že by nemusely být použity ani pro výpočet úvěrového skóre; jednak soud poznamenal, že v každém případě mají přednost zájmy a práva subjektů údajů před zájmy a právy žalované. K tomu dochází například tehdy, když subjekt údajů nemůže očekávat další zpracování svých údajů, jak je naznačeno v 47. bodě odůvodnění nařízení GDPR. Ve skutečnosti představuje neznalost přesných údajů, které jsou předávány, významný zásah do práva na informační sebeurčení fyzických osob a ponechává je v nejistotě, zda jejich údaje budou dále zpracovávány, či nikoli.

Soud proto považoval sporné doložky ve všeobecných obchodních podmínkách žalované společnosti za rozporné s čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR a nepřiměřené podle BGB. Soud proto společnosti uložil, aby se zdržel používání těchto doložek ve svých všeobecných obchodních podmínkách v rámci spotřebitelských smluv.

Zdroj