Meta a kontroverzní model placeného soukromí: Jak může být ohroženo GDPR?
Společnost Meta, známá svými sociálními sítěmi jako Facebook a Instagram, se dostala do hledáčku poté, co byly odhaleny její plány na zavedení placeného předplatného pro ty uživatele, kteří si nepřejí být sledováni. Toto rozhodnutí vychází z pokusu obcházet právní předpisy EU o ochraně osobních údajů, což vyvolalo řadu otázek týkajících se etiky a souladu s GDPR.
Od července tohoto roku, kdy došlo k rozhodnutí Evropského soudního dvora, které prohlásilo nakládání společnosti Meta s údaji uživatelů za nezákonné, začala společnost pracovat na myšlence placeného předplatného. Tato služba by údajně stála mezi 13 až 19 eur měsíčně, v závislosti na tom, jestli by uživatelé chtěli verzi aplikace bez reklam na svém chytrém telefonu.
Tato cena je považována za vysokou, zejména v kontextu toho, že soukromí by mělo být základním právem a nikoli službou, za kterou se platí. Pokud by se tento model ukázal jako úspěšný, mohl by nastavit precedent pro ostatní společnosti a vytvořit tak "dominový efekt", kdy by soukromí na internetu stalo luxusem.
Jedním z hlavních problémů s touto myšlenkou je, že by mohl vzniknout konflikt s konceptem "svobodného souhlasu" v rámci GDPR. Svobodný souhlas znamená, že uživatelé by měli mít možnost souhlasit s tím, jak jsou jejich údaje používány, aniž by byli nějak trestáni nebo vystaveni negativním důsledkům za to, že tento souhlas neposkytnou. Nabídka "Zaplať nebo buď sledován" je v přímém rozporu s tímto principem.
Odborníci z oblasti technologie a regulace, jako je profesorka Sandra Wachterová z Oxford Internet Institute, upozorňují na potenciální nebezpečí takového modelu. Wachterová tvrdí, že soukromí by mělo být považováno za lidské právo, a ne za službu, za kterou se platí. Upozorňuje na to, že takový krok by mohl vytvořit "digitální propast", kde by ti, kteří si nemohou dovolit platit za soukromí, by byli vyloučeni.
V závěru je třeba říci, že ačkoli plány společnosti Meta nebyly dosud potvrzeny, vyvolaly vážné otázky týkající se budoucnosti soukromí na internetu a toho, jak by měly být osobní údaje v digitálním věku chráněny.
Max Schrems ze společnosti noyb k tomu říká: "Základní práva nemohou být na prodej. Budeme příště platit za volební právo nebo za právo na svobodu projevu? Znamenalo by to, že těchto práv mohou využívat pouze bohatí, a to v době, kdy mnoho lidí bojuje o to, aby vyšlo s penězi.” Společnost noyb (European Center for Digital Rights - none of your business), která bojuje za práva lidí v digitálním světě, by se proti tomu opět bránila soudně.