Zařazení firmy mezi poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností má dopad také na změny vlastnictví. U vymezených zahraničních investic je třeba získat povolení ještě před jejich uskutečněním.

Na souvislost kybernetické regulace a prověřování zahraničních investic upozornil 26. října na Lupě advokát Jiří Švejda. Pro vedení regulovaných firem jde o téma, které může zůstat stranou příprav bezpečnostních opatření, ale při plánování kapitálového vstupu zásadně ovlivní postup a harmonogram transakce.

Zákon č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic, v § 7 řadí mezi povinně povolované investice také vstup do subjektu kritické infrastruktury a do poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností. Neznamená to povinné prověření každého nákupu podílu zahraniční osobou. Musí být splněna zákonná definice zahraničního investora i investice s účinnou mírou kontroly.

Zahraničním investorem je pro tyto účely mimo jiné osoba bez občanství členského státu EU, právnická osoba se sídlem mimo EU nebo osoba přímo či nepřímo ovládaná takovým subjektem. Rozhodující proto nemusí být jen sídlo společnosti, která smlouvu podepisuje. I investor usazený v EU může spadat do režimu zákona kvůli své vlastnické a řídicí struktuře.

Účinnou míru kontroly může založit už možnost nakládat nejméně s deseti procenty hlasovacích práv nebo odpovídající vliv. Zákon však uvádí i další varianty, například členství investora či blízké osoby v orgánu cílové společnosti nebo jinou kontrolu umožňující přístup k bezpečnostně významným informacím, systémům a technologiím. Podíl pod deseti procenty proto sám o sobě nezaručuje, že se transakce prověřování vyhne.