Místopředseda ÚOOÚ k rozpoznávání obličejů na stadionech: pro využití kamer se musí změnit zákon
Místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Mička vystoupil ve středu 13. května v rozhlasovém pořadu Dvacet minut Radiožurnálu k debatě, která v Česku rezonuje v souvislosti s návrhy fotbalových klubů využívat kamery s rozpoznáváním obličejů proti výtržníkům. Postoj ÚOOÚ je jednoznačný: za stávajícího právního rámce na to kluby nemají žádný použitelný titul.
Rozpoznávání obličejů je z hlediska GDPR zpracování biometrických údajů – tedy zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Zpracování biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby je v zásadě zakázané a povolené jen ve výjimkách. Pro soukromý subjekt, jakým je fotbalový klub, prakticky neexistuje právní titul, který by mu nasazení takového systému proti návštěvníkům stadionu legalizoval. Souhlas přicházejícího diváka by musel být svobodný, konkrétní, informovaný a kdykoli odvolatelný – těmto požadavkům forma „kdo přijde na stadion, souhlasí" nevyhoví.
V rozhovoru se moderátor Vladimír Kroce s místopředsedou Mičkou věnoval otázce, za jakých okolností by kluby kamery s rozpoznáváním obličejů využívat mohly a co se stane, pokud záběry použijí bez svolení dozorového úřadu. Mička v rozhlasovém vysílání podle webu ÚOOÚ uvedl, že má-li být tento nástroj v českém prostředí použitelný, je nutné upravit legislativu. Bez změny zákona nemá ÚOOÚ jak takový provoz připustit, protože by neměl oporu v hierarchii právních základů GDPR.
Tato pozice je v souladu s tím, co k biometrickému dozoru dlouhodobě zastávají i ostatní evropské dozorové úřady a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB). Plošná identifikace lidí ve veřejně přístupných prostorech podle obličejových rysů je vždy vážným zásahem do soukromí, a pokud se má použít, musí mít konkrétní zákonný podklad, jasně definovaný účel, podrobné záruky ochrany dat a posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA) podle článku 35 GDPR. Použití pro civilní bezpečnostní účely vstupuje navíc do prostoru, který upravuje připravované evropské AI Act – systémy biometrické identifikace v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech patří v AI Actu mezi zakázané praktiky s úzce vymezenými výjimkami pro orgány činné v trestním řízení.
Pro provozovatele jiných typů zařízení – nákupní centra, dopravní podniky, kulturní akce, dokonce i část veřejné správy – je rozhovor s Mičkou signálem, že experimenty s biometrickou identifikací nelze opřít o vágní bezpečnostní zdůvodnění. Nasazení takových systémů je v civilním sektoru bez výslovného zákonného zmocnění mimo právní rámec a v případě kontroly ÚOOÚ představuje pro správce vážné riziko. Diskuse o případné legislativní úpravě sice probíhá a Mička v rozhovoru zmínil, že debata o změně zákona je možná, ale dokud zákonodárce nepřijme konkrétní normu, není co řešit – kamery s rozpoznáváním obličejů na stadionech jsou v aktuálním režimu nepoužitelné.
Vystoupení místopředsedy ÚOOÚ v Radiožurnálu navazuje na vyjádření, která úřad ke kamerovým systémům s rozpoznáváním obličejů publikoval i v dřívějších kauzách. Stadiony, kde by se technologie měla využít, byly zatím spíše diskutovaným nápadem klubů a sportovních asociací než reálným pilotem; ÚOOÚ se k tématu vyjádřil včas, aby provozovatelé nemohli argumentovat, že o stanovisku úřadu nevěděli.
Zdroj
Další články
Místopředseda ÚOOÚ k rozpoznávání obličejů na stadionech: pro využití kamer se musí změnit zákon
Rakouský soud: vizuální zvýraznění tlačítka „Přijmout vše" v cookie banneru činí souhlas neplatným
