Odlišná povinnost dopadá na zavádějící subjekty, tedy uživatele AI systémů. Pokud někdo pomocí AI vytvoří nebo výrazně upraví obrazový, zvukový nebo video obsah, který se podobá reálným osobám, místům či událostem a mohl by u publika vyvolat mylný dojem autenticity (tedy deepfake), musí tuto skutečnost zjevně a rozlišitelně označit – například pomocí ikony či textu typu „AI generated" nebo „AI modified". Stejná povinnost se týká textu vytvořeného nebo upraveného pomocí AI, který je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, s výjimkou textů, které prošly skutečným redakčním přezkumem s jasně určenou redakční odpovědností.

Zvláštní povinnost informovat platí i pro zavádějící subjekty, které používají systémy rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizace fyzických osob – musí o jejich nasazení informovat každou dotčenou osobu, bez ohledu na to, zda systém pracuje v reálném čase, nebo na již pořízeném záznamu. Splnění této informační povinnosti přitom samo o sobě neznamená, že je nasazení systému v souladu s GDPR nebo že nejde o zakázaný či vysoce rizikový systém podle jiných částí AI Actu.

Za porušení pravidel z článku 50 hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší. ČTÚ doporučuje dotčeným subjektům, aby povinnosti vyhodnotily bezodkladně a nastavily procesy, které soulad zajistí – k výkladu pojmů, které samotný AI Act blíže nedefinuje, mohou využít pokyny Evropské komise a dobrovolný Kodex správné praxe pro transparentnost AI generovaného obsahu. Pro firmy, které AI systémy nasazují v zákaznické komunikaci, marketingu nebo interní automatizaci, jde o první skutečně vymahatelnou vrstvu povinností AI Actu, která se dotkne prakticky každého, kdo chatbota nebo generativní nástroj provozuje směrem k veřejnosti – bez ohledu na to, zda jde o vysoce rizikový systém, jehož závaznější povinnosti nedávno schválený Digital Omnibus odložil až do prosince 2027.