Mezinárodní operace narušila provoz peer-to-peer botnetu Sality po více než dvaceti letech
Americké orgány spolu s Europolem, bezpečnostní organizací Shadowserver a policiemi Bulharska, Maďarska a Rumunska rozbily komunikační síť, kterou zločinci využívali k šíření škodlivého softwaru od roku 2003.
Sality patří k nejdéle fungujícím kriminálním infrastrukturám, jaké kdy byly narušeny – jako peer-to-peer síť sloužila dvě dekády k distribuci škodlivých balíčků na infikované počítače po celém světě. Za dobu své existence se s botnetem spojilo přes jedenáct milionů unikátních IP adres, v okamžiku zásahu bylo prostřednictvím sítě aktivně ovládáno na 33 tisíc kompromitovaných systémů.
Podstatou zásahu nebylo přebrání jednotlivých infikovaných počítačů, ale rozbití samotné P2P komunikace, na které je síť Sality závislá – bez centrálního řídicího serveru se totiž jednotlivé uzly domlouvají na dalších příkazech a aktualizacích přímo mezi sebou. Vyšetřovatelé do sítě vnesli vlastní, podvržené uzly, čímž infikovaným systémům znemožnili získávat platné pokyny od skutečných provozovatelů botnetu a fakticky je od zbytku sítě odřízli. Hlavní náplní, kterou Sality v posledních letech na infikované stroje instalovala, byl nástroj přezdívaný EggJagger – takzvaný clipjacker, který v schránce počítače potichu nahrazuje zkopírovanou adresu kryptoměnové peněženky adresou útočníka, takže platba místo zamýšlenému příjemci putuje jemu.
Na akci se podílely americké federální složky ve spolupráci s Europolem a bezpečnostní firmou Shadowserver, která dlouhodobě monitoruje a mapuje infikované systémy po celém světě; do koordinace se zapojily i policejní sbory v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku, tedy v zemích s vyšší koncentrací napadených zařízení. Operace je dokladem toho, že i dvacet let stará infrastruktura zůstává funkční a zisková, pokud ji provozovatelé průběžně přizpůsobují – z prostého distributora malwaru se Sality postupně proměnila v nástroj pro přímou finanční kriminalitu skrze krádeže kryptoměn.

Pro organizace to znamená především jedno: přítomnost starého, dobře zdokumentovaného malwaru na síti není důvod k podcenění. Sality se dlouhodobě šíří prostřednictvím infikovaných vyměnitelných médií a sdílených síťových složek a dodnes bývá nacházena na zastaralých nebo nedostatečně spravovaných strojích, které běžný provoz obsluhují bez povšimnutí bezpečnostního týmu.
Další články

Veřejné rejstříky akcionářů před SDEU, řecká pokuta za únik dat 2,5 milionu lidí a italské varování kvůli deepfake novináře: výběr rozhodnutí z GDPRhub

Nové zranitelnosti v katalogu CISA KEV – vydání 37b

